24.6.2018 Neděle - Po pobřeží (1) a první úspěchy

8:20 Začíná pršet, chystáme se k moři. Jezdí tu pohraniční stráž, údržba toitoi a popeláři na všudypřítomné koše. 

Nebyli jsme přes noc jediní, ale nebylo zrovna narváno
Na koupání to nevypadá
Východ z parkoviště směrem k moři

10:15 Jedeme se podívat na přístav a kdyby to šlo snadno, převezeme se trajektem do hlavní části města. Tady v té části tak nějak nic není než přístav. 

Píší tu, že služba je pouze pro místní. Nebo to tak alespoň chápu. A je otázka, zda to nějak zkoumají nebo ne, když není nátlak.

Projíždíme celý přístav dokola a odjíždíme. 

    
    
10:45 Snažíme se dostat k bunkru. Je jich tu v lese spousty, ale značky a závory nás zastavují mezi kolejemi. Jdeme tedy pěšky. Zase mží. 

Značení tras pro dělo?
Cyklostezka pískem!
Prohlídka byla v 10:30 a další je až v 15h. Areál je uzavřen. Procházka lesem ale příjemná a i sluníčko se ukázalo.

    
12:45 V lese u silnice západně od Międzyzdroje necháváme soupravu a jdeme nejkratší, tedy přímou, (ne)cestou na nejvyšší kopec v okolí. Je tam bunkr a za ním další a cesta k moři. Respektive na útes.


Z útesu, teoreticky 50 metrů nad mořem, vede schodiště na pláž. Moře je fakt studené, ale po chvíli si na to nohy zvyknou a je to fajn. Dokonce je příjemně na tričko. 

Schodiště z útesu na pláž
    
    
    
Našli jsme v lese zubra!
Auto v lese zůstalo bez pokuty a ještě se někdo přidal. O 500 metrů dřív,
v obci, jsou všude placená parkoviště a přitom je to odtamtud daleko :-)

Taková běžná silnice v obci
15:00 Na druhý pokus nacházíme park miniatur a vláčků v obci Dziwnow. Kdo by to chtěl jen tak vidět z rychlíku, může koukat přes plot. Možná to i ze všech čtyř stran podél plotu obejít.

    
    
    
    
    
    
17:00 Místo oceanária v Kolobrzegu zastavujeme už v Rewalu, které je blíž a díky tomu ho stihneme v otevírací době. A je to jen na 10 minut, celkem malé, ve sklepě domu velikosti vilky.

    
Unavující
Je pěkně a je tu i pěší zóna k moři. Všude po cestě jsou blbosti pro děti. Těch autíček na minci a automatů s kuličkami je tolik, že kluci ani nevnímají nekonečnou řadu zmrzlin. 

    
    
  
Dáváme si konečně nějaké teplé jídlo místní produkce. Sice to není ryba, ale tu mají všude a tady bylo koleno a šašlik. 

    
19:15 Máme Rewal za sebou a jedeme alespoň částečně dohnat zpoždění na trase. Nějak se změnilo chování spojkového pedálu, zabírá úplně dole. Z ničeho nic. Trošku mě to znervózňuje, ale funguje to, tak pokračujeme.

    
Oba úzké pásy země mezi mořem a jezerem jsou zklamání, většinu času není na dohled ani jedno a je to jen silnice v obci nebo v lese. Takže stejná jako jinde. 

21:15 Na druhém z těchto pásů vidíme plácek, kde stojí pár aut, tak se otáčíme a jedeme k nim.

Kluci se vzbudili, ale stejně jdeme hned spát, jen umýt nohy a ruce. 

Vypadá to na slibné ráno, od moře nás odděluje jen duna, tak třeba bude koupačka.

Dnes to bylo jen 167 km a přitom jsme projeli polovinu severního pobřeží Polska