29.6.2018 Pátek - Směr Mazury a II. světová válka

6:50 Sjíždí se asi pracovníci lodního výtahu. Pak je chvíli hluk, asi zkouška vodního kola.

Vtipné je, že tu jsou dvě toitoi, jako skoro na každém parkovišti, a u muzea, hned vedle, stojí WC 2,50 PLN, tedy asi 15 Kč. Samotné muzeum stojí 8 PLN a prakticky netuším co je uvnitř, takže nápis, že je o historii mě neláká. 

8:10 Zase je slyšet ten hluk plechového vodního kola.

Záhada odhalena, toitoi ráno zamykají, tím se vysvětlují i toaleťáky v lese. 

Vyhazuje nás pán z místa pro autobusy a hned na to přijíždí dlouhý autobus. Tady to asi bude trochu turistické. Ještě že není víkend.

To je ten kemp, ze strany vodního kanálu vypadá docela příjemně
Veze se jedna loď, pak autobus turistů, kteří přestoupili na turistickou loď a pak ještě jeden bus na další lodi a místo se vyprazdňuje. Stánky jsou ještě zavřené.

Malá loď a prázdný vozík zpět
    
    
    
A je prázdno. Všude. I autobusy odjeli
Zase nějaký nákupy
9:35 Opouštíme rajon lodních výtahů a vydáváme se na delší přesun k Mazurským jezerům. 

Cesta, kterou jsem zvolil, respektive mapy.cz naplánovaly, je nejkratší. Je o 30 km kratší než nejrychlejší a čas dojezdu má pro nás věrohodný. Cestou vidíme vesnice plné čapích hnízd a i jeden koňský povoz. 

Silnice jsou často rozbité, ale jen málokdy na zpomalení. Zajímavé je, jak se kolem nich vysekává tráva a křoví, asi 5 metrů na každou stranu je jen nízká tráva. Taky jsou vidět brigády úklidu. 

14:30 U Vlčího doupěte to vypadá trochu jinak, než jsme čekali. Nejsme ani jeden nadšenec do historie, války ani vojenství, tak nás placený parking a vstupné do oblasti, ne jen do objektu a dost aut na parkovišti nechává jet v klidu dál. Budou jiné vojensko válečné objekty. 

Nějaká drezína u Vlčího doupěte
Jedna z budov komplexu, která je však (jako mnoho dalších) mimo zájem obecenstva
    
15:15 Zastavujeme u nedokončených zdymadel na kanále, který měl sloužit k propojení moře a jezera Mamry u obce Mamerki a velení Wermachtu. Jedno zdymadlo je hned u hlavní silnice a druhé je 400 metrů daleko a je na něm lanový park.

    
Zdymadlo s lanovým centrem
Zdymadlo za kterým lze vidět silnici
Tady zdaleka nejsou vyznačené všechny
bunkry. Mapy.cz je zobrazí při větším
přiblížení
17:10 Mamerki. První parkoviště, které vidíme je skoro prázdné a velké. Hned od něj je cesta na bunkry 1-6 (Quelle). 


Lesem kolem jezera Mamry jdeme k centrálnímu parkovišti, kde se dá zaplatit za něco vstup a nebo jít jinam. Jdeme k vyhlídkové věži a hlavně k jakési ponorce (né té naší, jakože skutečné), která tu nedává moc smysl. Asi jen turistické lákadlo.

    
Tady po levé straně je z plechů zbouchaná ponorka :-)
Vracíme se k parkovišti a jdeme k jednomu gigantovi, který jsme předtím vynechali. Dá se na něj vylézt a to je výzva, takže to musí zkusit všichni. Na střeše je kromě trochy skla úplné nic.

    
        
Cestou - z auta je vše takové krásné, ale jak se vystoupí fouká až to není příjemné
    
19:45 Dojeli jsme na kraj Gyzicka a odbočili k jezeru. Jedeme tak daleko, že je tu nějaké vojenské území. Není úplně jasné kde a jak moc je problém tam vjet, když je to zakázané, ale cesty jsou projeté. Raději se vracíme na malé parkoviště v malé obci na břehu jezera Kisajno.

    
    
I když je pátek večer, doufáme, že to tu bude v klidu, když je to v obci poblíž domů. Kousek je restaurace, je tam ale svatba a tak poprvé vaříme večeři.

Takové miniparkoviště za zatáčkou u parkopláže
Když se parkoviště na chvíli uvolňuje celé, přesouvám soupravu víc do kouta a za strom - schovka před větrem
222 km po co nejvíce zapadlých silnicích. Jedna trasa je tak zapadlá, že to ani mapy.cz neumí propojit