30.6.2018 Sobota - Mazury a příjemné náhody

Počasí slibuje klasicky zimu
7:00 Prší. Ne moc, ale prší. A pak ještě hodinu občas kapka.

10:00 Odjíždíme do 5 km vzdáleného Gizycka.

Vyhlédnuté parkoviště z mapy je zavřené pro nějakou akci a stojí na něm dva obrněné transportéry s vojáky,tak parkujeme za rohem u kostela.

    
Otáčecí most je otevřený, ale píší, že mezi 10:30 a 11 bude zavřený pro pozemní provoz.

    
Jsme na dětském hřišti a koukám na most. Pán stahuje ručně závoru, tak běžíme zpět k mostu. Je to ruční záležitost úplně celé.

    
    
Lodě jedou asi 15 minut v jednom směru. Pak zase ve druhém směru.

Marina a kemp poblíž mostu. Abychom se dostali ven, musíme přelézt plot
Podél trati jdeme k tvrzi, což jdeme zezadu, takže lesíkem a u tvrze podél plotu.

    
    
    
Asi bude vojenská přehlídka nebo nějak jinak to bude souviset s těmi obrněnci na sousedním parkovišti
12:30 Luknajno. Osada s asi třemi domy, kde jeden je hospoda. Na obě strany jsou tu jezera. Jedno stejnojmenné a druhé největší v Polsku, Sniardwy. Nakonec nejzajímavější tu je asi příjezdová cesta, kamenitá roleta (korugace). Jen v obci je cesta dlážděná.

    
    
    
    
    
16:30 Děti se budí, tak zajíždíme v Bialystoku do obchodního centra na WC a něco k jídlu.

    
Jena zajímavá zajížďka v malebné vesničce v blízkosti Běloruských hranic, kde byla dokonce značka o zákazu kempování, protože zdroj pitné vody! Objíždíme vesnici řádně, jsou tu chaty a takové polňačky a bohužel ty zákazy.

    
Siemianówka. Asi celní nádraží u Běloruských hranic. Kolejí je tu celá spleť a některé ani nejsou na mapě.
19:45 Kousek před poslední odbočkou do slepé silnice vedoucí k Běloruské hranici a národnímu parku zkouším aplikaci Park4night a něco to našlo.
Je to taková zadnice, že je potřeba hodně přiblížit mapu

Nemám registraci a zrovna jen pomalé připojení, tak nevidím ani fotky, ani mapu, ale vypadá to slibně a na zítřejší trase.

Osada Gruszki. Dalo by se říct v centru obce je parkoviště pod lampami, kamerami, se záchody, pěkným dětským hřištěm, to si kluci přáli, a chodníkem do národního parku, do míst, kde lze zahlédnout zuby z vyhlídkové plošiny.

    
Ještě jsou tu naučné stezky, parčík s potůčkem a altány, různými stromy, slunečními hodinami a kdoví co ještě. Nejbližší stezka je zubří, vede na vyhlídkovou plošinu, ale nic nevidíme.

    
    
    
    
    
Dnešní snažení vychází na 285 km