23.6.2018 Sobota - Rychle do moře, rychle od moře

V noci trochu pršelo, ráno fouká, je chladno. To nevadí, jsme tady připravení na zážitky, dnes to snad bude lepší.

Bordel jako v ponorce
Jak si kdo ustele, tak si lehne
Pořádek v autě
Parkoviště je naše :-)



9:15 Jdeme se podívat na druhou stranu areálu muzeální železnice a zrovna přijelo první další auto na parkoviště, přitom do jízdy vlaku času dost. 

Ne všechny budovy jsou zachovalé, ale tam vzadu...
    
Je tu muzeum a asi jídelna z původních budov depa. Na nádraží už je spousta lidí, parkoviště se zaplňuje. Přestože měla jet jen souprava tažená motorovou lokomotivou, je tu i parní. Vypadá to na nějakou extra akci sdružení důchodců. Němečtí důchodci se prostě mají.

    
    
    
    
    
10:20 Zase trochu prší, slunce definitivně zmizelo a my vyrážíme dál. Přinejmenším zpátky do Polska, kde hned za hraničním mostem jsou trhy se zbožím pomalu do silnice.

13:00 Socha Krista krále na jižním okraji města Swiebodzin. Asi největší Ježíš na světě. Je to socha na způsob asijských Budhů, takových těch obřích, které jsou vidět fakt z dálky a zastavují u nich všechny zájezdy. Tady je to stejné.

    
    
Když nic jiného, je od nohou Ježíše pěkný rozhled
Ježíš od nohou
"Fousatý" dům je zblízka nuda, ale z dálky pěkný

    
Na této odpočívce jsou i zdarma sprchy
Když odpočívka, tak odpočívat

17:00 Křižujeme po Štětíně - turistika z auta.

Žádné jídlo do ruky, natož s možností zaparkovat soupravu. S vynecháním známých řetězců nemůžeme vůbec nic najít. To se asi dalo čekat. 

Jdeme se podívat do zdejšího řetězce Biedronka, kdesi za centrem Štětína, nebo spíš za městem. Moc dobrý dojem nedělá, Petra už do žádné další nechce.

    
   
20:00 Jsme v našem dnešním cíli, u moře u Svinoústí. Zajíždíme jak daleko to jde a to je až k majáku a pevnosti Gerharda. Vše je zavřené, ale i tak je toho k vidění dost.

Svinoústí. Téměř. Možná to k němu patří, možná ne, to je jedno, jsme u moře :-)
      
    
    
Pevnost Gerharda od vstupní brány
Pevnost gerharda z boku
    
21:00 Vracíme se kousek k vytipovanému parkovišti, kde už stojí několik obytek, a jdeme do moře. No, do moře úplně ne. Mrak zakrývá poslední slunce a teplo, takže je kosa ve vzduchu, z větru, písku a voda taky nezahřeje.

1,9 km na parkoviště
To je ono, to parkoviště, které je zdarma, v klidu, pár metrů od moře, je tam Toitoika...
    
    
Konečně uplatnění pro nové náklaďáčky
    
Dupot, rachot, funění, vykouknu ven a kousek od nás, ale za plotem, běží rodinka divočáků
Dneska to vydalo na 423 km. Je to dost a cesta byla z poloviny velká nuda na čtyřproudovce