Snídani spojujeme s procházkou na dunu a k moři. Fouká tam fakt hodně.

Na to že je ještě červen, jsou kempy, které jsme viděli podél cesty sice hezké, ale plné. Naše místo je pro 9 zákazníků až zbytečně velké. Mít 4x4 může se tu člověk dostat nejen dál, ale i trochu vyblbnout v cestách z písku a v dunách.
11:30 Czolpino snad ani není vesnice, žádné domy jsme neviděli. Je to místo někde uprostřed národního parku.
Platíme parkovné, pak vstup do parku a jdeme na vyhlídku a bunkr. Musí se chodit jen po vyznačené cestě a celé je to nuda. I když děti to docela zvládají. K moři se projít nedá, tak musíme přes parkoviště a je to zacházka.




K moři je cesta ze začátku asfalt, ale pak děravé panely, takže koloběžky nejsou ideální. Celou dobu mírně z kopce.

K moři je cesta ze začátku asfalt, ale pak děravé panely, takže koloběžky nejsou ideální. Celou dobu mírně z kopce.
![]() |
Každá duna je skluzavka |
Před mořem je chalupa jídelna. Příležitost se najíst bez práce, teple a lokálně.
Jdeme po pláži, pak podle směrovek a místo majáku nacházíme radar. Maják je někde vedle, ale nevidíme ho. Každopádně už nám došlo pití a těšíme se k autu, celkem to je s dětmi cesta asi 6 km a to je fakt hodně. A ty koloběžky byl blbý nápad.
17:10 Svačina na parkovišti a pomalu můžeme vyrazit dál. Už jsme tu byli půl dne.
Jedna fotka z křižování Lebou |
Bez zastavení jedeme na další podobný cíl, poloostrov Hel.
21:00 Poloostrov vypadá na opravdu zajímavé místo, na straně do zálivu je kemp za kempem a všechny vypadají narvané k prasknutí, ale možná jsou to jen karavany na pronájem, umístěné na stálo.
![]() |
Tady spíme, 150 m od servisu |
Problém se spojkou, který se objevil včera, tedy že zabírá úplně dole a ostře se zhoršuje. Rychlosti jdou řadit hůř a hůř.
Naše ložnice je mezi domy, ale nikdo se nepodivuje |